Vy si to představujete, jak Hurvínek válku. Tak stát vám má platit rodičovskou ještě dva měsíce, i když už pracujete ? Jen tak, pro váš sichr ? 

Když jsem to psala, netušila jsem, že mi paní úřednice nesdělila úplně přesné informace. Teď se zdá, že matky na RD pracovat mohou (a děti můžou být v té době v předškolním zařízení), omlouvám se. Šlo mi spíš o to, že málokteré matce končí RD 1. září a narazí tak na problém, o kterém píšu.

Právní poznámka na okraj k vaší ztrátě místa u původního zaměstnavatele: Pokud vaše místo zrušili (předpokládejme nyní, že namísto něj žádné nevytvořili, tj. že alespoň to zrušení je legální), nemají právo vás bez vašeho souhlasu převést na jinou práci za jiných podmínek a s jiným platem (to jste vy odmítla), tudíž se jedná o překážku v práci na jejich straně a řešením tedy není nějaká dohoda, ale čistá výpověď z organizačních důvodů z jejich strany, což vám zachovává nárok na odstupné a následně na nějaké ty peníze od pracáku. Pokud už nějaká dohoda, pak pouze dohoda s uvedením důvodů propuštění jako organizační důvody podle §52, kdy vám opět vznikne nárok na odstupné a nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Taky mám pocit, že na odstupné je nárok.

Ohledně přeřazení na jinou práci myslím hraje roli délka mateřské/rodičovské, není vždy pravda, že je nárok na stejné podmínky.

Co politici slíbí ži o čem žvaní, je jedna věc a co skutečně mezi dohazováním kšeftů spřáteleným firmám udělají pro lidi, přitom aby to těm spřáteleným firmám nijak nevadilo, , je věc úplně jiná.

Faktem je, jak už tady někdo napsal, lidí bez práce je dost, nové zaměstnance kromě nějakých se speciálníma dovednostma si mohou vybírat na jedno místo z dvaceti, takže firmy to nezajímá a na politiky v tom smyslu netlačí.

Spíš lobbují, zpovykané současnými podmínkami, aby stát narval další milióny do už tak zbytnělého vysokého školství a vychovával jim zadarmiko  i ty speciální odborníky.

Místo aby si firmy své odborníky a loajální zaměstnance dělaly samy z perspektivních absolventů či starších zájemců měnících obor se zkušenostmi , jak bylo ještě donedávna na pracovním trhu zvykem.

Jsem otcem šesti kluků a má drahí manželka je poklad. Zvládáme to také jak se dá. Nevím co mě to popadlo začíst se do "ženského" článku. Ale v každém případě mě potěšil Váš střízlivý pohled. Bohužel, když tak sleduji tzv."prorodinnou" politiku levých pravých a protstředních vlád, tak to jde stále hbitě z kopce.  Držte se :-) !

Šest synů? To je paráda! Blahopřeji a děkuji za komentář, udělal jste mi radost.

Dokud si stát a zaměstnavatelé nebudou vážit matek a otců, dokud s nimi budou zacházet jako s malomocnými, dokud budou vystavení šikaně v podobě podrobných dotazů na věk dětí a lokalitu babiček, tak se lepšího nedočkáme. Je na nás všech, abychom rodiče podporovali a umožnili jim vrátit se důstojně do práce.

Pěkné! Hlavně: Anebo vymřeme a bude pokoj! Ale nevím nevím, jestli s váma na těch úřadech a hlavně ve školce "nevykývali"... Jsem teď v podobné situaci a naše malá mohla do školky nastoupit, třebaže ještě nemá 3 roky... (vzali ji až dodatečně a na základě toho, že jim nějaké děti nakonec v září nenastoupily ) Myslela jsem, že je to stejné jako u kluků, že když nemá 3, tak že bude moct chodit jen omezeně, třeba na dopoledne nebo jeden celý den v týdnu, že se to někde hlásí a sleduje... Ale bylo mi naší moc milou ředitelkou školky řečeno, že ne, že na tom už prý nesejde. Důležité je, jestli je dítě přijato, nic víc.  Tzn. jestli mají ve školce místo a dítě vám už přijali (předškoláci mají přednost a pak to jde podle věku) a vy máte v ruce rozhodnutí o přijetí, tak se nedejte!

Syn je přijat, ale může zatím do školky jen na pět dní v měsíci. To mi řekli ve školce i na úřadu práce.

On ten problém nespočívá jen v tom, že politici jsou "natvrdlí", lhostejní nebo zvovolní  a nemyslí na množení národa, na matky, na školky apod., politici kašlou téměř na všechno, co prospívá této zemi a národu, stačí se rozhlédnout a uvidíte ty souvislosti - ekonomika v nevalném stavu, který ekonomka Švihlíková nazývá koloniální. Žijeme v kolonii, milá paní, budete si na to muset zvyknout. Sám jsem hledal práci 11 měsíců a málem jsem skončil pod mostem. Sranda skončila v roce 2008. Docela dobře se mají lidé, kteří se vystěhovali, umí perfektně nějaký světový jazyk a žijí třeba v Mexiku, v Dubaji nebo v Jižní Africe, jak jsem slyšel.

Já bych to zase až tak černě neviděla, ale byla moc ráda, kdyby se změnila obecně nálada ve společnosti. Teď se zdá, jako by proti sobě stáli zaměstnaní a ti druzí jako dva nesmiřitelné tábory. A že zrovna na matky je pliváno a jsou téměř nezaměstnatelné mě trochu děsí.

Gabrielo, Vy jste z Prahy?

Nejsem, Šárko, bydlíme v Brně

Mám jeden dotaz: JAK budete řešit vy, když vám onemocní dítě - a sotva se z toho vylíže, dostane to to druhé? Pokud totiž nemáte možno zajistit si hlídání na 13 pracovních dní v listopadu, než budou vašemu dítěti 3, s velkou pravděpodobností si nezajistíte ani hlídání dětí nemocných. A divíte se, že zaměstnavatel nechce zaměstance, kteří kteří budou několik týdnů (někdy i měsícl) v roce chybět - takže za ně bude muset dost často jejich práci dělat někdo jiný? A v rámci scestných zákonů se nesmí na děti a hlídání při pohovoru ani zeptat - takže to odnesou i ženy, které hlídání mají - zaměstnavatel je raději odmítne...

Je vidět že narozdíl od autorky dokážete vidět i očima druhé strany. Chválím.